Nawaki Ryu

„I will carve my way to glory.“

Nawaki Ryu je 13letý chlapec narozený v Kirigakure no Sato. Jeho rodiče byly mezi prvními uprchlíky z Kumogakure no Sato. Teprve nedávno složil zkoušky na Akademii a vysloužil si svoji čelenku. V současnosti má hodnost Genina.

Nawaki je temperamentní povahy. Někteří by řekli, že reaguje příliš nerozvážně, nechává se příliš unést aktuálními emocemi, ať už jsou pozitivní či negativní. V jednu chvíli ho tedy můžete vidět smát se, načež se rozběsní nad tak takovou malicherností, jako je rozvázaná tkanička.

Je to tvrdohlavec. Když si něco zamane, jde za tím za jakoukoliv cenu. Je schopen se s vámi hádat celé hodiny, i když si třebas uvědomí, že nemá pravdu nebo jeho chování není smysluplné – takovou potupu veřejně nepřipustí. V takovýchto případech většinou už vyhrožuje fyzickým napadením, proklínáním atd. – kdo by takové člověka ve svém okolí také neměl, že?

Ke svým přátelům, pokud ho zrovna nenaštvou, je však velmi přátelský a velmi ochotně jim pomáhá. Bere je jako svoji smečku, ve které je on alfa samcem, jehož povinností je ji chránit. Problémy svých přátel proto ztotožňuje s těmi svými. Když je neumí vyřešit a neví kudy kam, začíná většinou opět kruh emočních erupcí atd.

Stejně jako miluje své přátele, nenávidí své nepřátele. Neštítí se nemilosrdných útoků na jejich osoby, ponižování a vysmívání. Takových lidí je však málo. Povětšinou jsou to lidé, kteří si myslí a jasně i dávají najevo, že jsou daleko lepšími lidmi než je on sám. Nesnáší snobství, autority bez respektu a neschopné hlupáky.

Co se jeho loajality týče, je skálopevně oddán Kirigakure. Poskytla domov jeho rodině, když žádný neměly, poskytli mu přátele, vzdělání a bezpečí, které tak potřeboval. Spíše by umřel, než by zradil.

V kohoutku měří okolo 170 centimetrů a jeho váha je přiměřená jeho věku a výšce. Postavu má šlachovitou, ne příliš výraznou. Kůži má bledou jako mlha, která skrývá Kirigakure před zraky ostatních.

Na hlavě má černé rozčepýřené dlouhé vlasy až po ramena, obočí tenké a rovné. Pod obočím má mandlově hnědé oči, hloubavě zkoumající vše, co vidí.

Na sobě nosí černý trikot s kapucí, kterou často nosí nasazenou. Přes ni nosí červený přehoz bez rukávů se znakem klanu na zádech. Kalhoty věčně nosí černé, boty vysoké a uzavřené. Na rukou nosí bandáže, kterými maskuje zranění na rukou, které si jako dítě způsobil.

Jeho styl boje je zaměřený na kontaktní boj, žádné držení zpátky. Vyniká v Ninjutsu a ovládání elementárních podstat, jako je Raiton a Sution, které tvoří základ jeho Kekkei Genkai – Rantonu. Ten však zatím nedokázal volně ovládat, jedná se spíše o nekontrolovatelné deviace. Každý den se však snaží podmanit si své Kekkei Genkai, aby jednoho dne probudil svůj plný potenciál.

V Taijutsu je průměrný, nijak zvlášť nevyniká nad svými vrstevníky. Dokáže se rvát, ale postrádá to onu elegenaci, která s uměním boje tělem přichází. V zacházení se zbraněmi jako je kunai či shuriken je průměr jakbysmet.

V čem mám opravdové mezery, je Genjutsu. Neumí seslat jediné Genjutsu a má problém s rozpoznáním ho. Pokud však již dojde k tomu, že je lapen a přijde na to, spoléhá na radu jeho otce, způsobit si reálnou bolest!

Nin 3,5 | Gen 1 | Tai 2 | Str 1 | Spd 2 | Int 1,5 | Cha 3 | RP 1

Můj otec vždycky říkával, že náš klan je jiný než ostatní. Více loajální, chápající principy hierarchie. Spokojený muž podle něj ten, který znal své místo. Nejspíše proto se přidal k ANBU, když jsem se narodil. Považoval svoji roli otce naplněnou v momentu, kdy jsem se narodil. Máma říkala, že to byla nejbouřlivější noc, kterou kdy zažila od útěku z Kumogakure. Blesky, které šlehaly z nebes, prý zapálily nejednu chatrč v Mizu no Kuni. Ve vzduchu byla cítit vůně deště a popela. Věděla, že jsem výjimečný. Takové věci se přece nedějí při zrodu obyčejných, nebo snad ano?
Své jméno, Nawaki, jsem dostal na počest mého dědy, který zemřel při obraně Kumogakure no Sato. Byl to poslední velký hrdina mého klanu. Matka věřila, že to budu já, za kým budou jednoho dne lidi stát, až se vrátíme jako osvoboditelé do Kumogakure. Mému otci bylo jedno, jaké jméno dostanu. Záleželo mu více na tom, že jméno klanu bude žít ve mně dále. Že ponesu pochodeň další generace klanu Ryu.
Mé dětství nemohlo být jiné než bouřlivé. A stejně jako bouře jsem byl, a nadále jsem, nevyzpytatelný. Mezi svými vrstevníky jsem byl oblíbený stejnou měrou, jako obávaný. Nedělal jsem si dvakrát velkou hlavu s prováděním různých neplech, jako například poškozováním veřejného majetku, šikanováním těch, které jsem neměl dvakrát v lásce a nerespektováním rozhodnutí svých rodičů.
Nikdy jsem však netropil neplechu sám. Měl jsem svoji smečku, svůj tým podvraťáků. Mezi mými nejbližšími přáteli byl u zvláštní kluk, Kangae Mizutsuki. Jak jsem říkal, byl to zvláštní chlapec. Byli jsme naprosto odlišné povahy, přesto však mezi námi bylo pouto, kterému jsem nerozuměl. Zatímco já řešil problémy ranami, on se je snažil vyřešit hlavou, diplomatickým způsobem, řekněme. Navzájem jsme se doplňovali, byli jsme jedno.